AUTOŘI

 

Je absolventkou Historie na FF JU v Českých Budějovicích. V současné době žije v jižních Čechách s dcerou, synem, manželem a dvěma psy. Pod vlastním jménem publikovala některé články v časopise Vítaný host a jeden odborný v jihočeském Výběru. Je redaktorkou literárního webu Vaše literatura, píše blog Knižní kavárna a Bláznivá máma. Živí se jako fotografka a copywriterka. V roce 2015 debutovala historickým románem Gutta z Bubnu. Na literární scénu se pak vrátila v roce 2019 s knihou Prokletí Schwartzovy vily. V současné době se věnuje aktivně psaní knížek pro děti i dospělé a začíná si plnit sny jako spisovatelka na částečný úvazek.

Anna Beatrix Bártová

 

Narodil se 11. 12. 1945 v Písku. V roce 1970 nastoupil k tehdejšímu SNB a od roku 1978 až do roku 2005 byl na písecké kriminálce, kde měl na starosti majetkovou trestnou činnost a od roku l990 pak ochranu kulturního dědictví. V roce 2005 jako komisař kriminální služby odešel do důchodu. Jeho první krimi povídky se datují z roku 1985-6, kdy za povídku Aukce dostal Cenu ministra vnitra, rok nato vychází knižní prvotina - soubor povídek Aukce. Je autorem více než 40 knih převážně s kriminální tématikou, v posledních deseti letech mapuje zejména práci písecké četnické pátračky z 30. let minulého století. Řada jeho povídek byla zdramatizována pro rozhlas. Je členem Obce spisovatelů Praha, Obce spisovatelů Č. Budějovice a AIEP (česká sekce Mezinárodní organizace dobrodružné a detektivní literatury). Za psaní mu bylo uděleno několik literárních cen: 2x Cena Jiřího Marka, 2x Zeyerův hrnek a Jihočeská literární cena Číše Petra Voka za celoživotní dílo. Dále publikuje v celostátním tisku a v několika krimi časopisech povídky, ve kterých se snaží přiblížit čtenářům náročnou práci policie se zaměřením na činnost kriminálky.

Ladislav Beran

 

Mladá česká autorka (narozena 1988 v Jihlavě), která svou touhu psát roky upozaďovala. Její cesta ji po studiích na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a na Metropolitní univerzitě Praha (obor mezinárodní vztahy a evropská studia) zavedla do podnikatelské sféry, kde se věnovala poradenství. Stále ji však lákala literární tvorba, a tak se konečně odhodlala pustit do psaní. Významným milníkem jejího života bylo rozhodnutí vstoupit jako dobrovolnice do domova pro seniory. Našla tam kamarádku, jejíž střípky myšlenek se odrazily také v této knize. „Pátrání po minulosti někoho blízkého podněcuje úvahy o vlastním životě,“ tvrdí autorka. „Napsala jsem knihu o životě tady a teď, tedy o době, kdy příběh, na který budeme ve stáří vzpomínat, teprve vytváříme.“

Veronika Doskočilová

 

Narozen 11. června 1962 v Horních Dubenkách, malebné vísce na Vysočině. V roce 1981 úspěšně dokončil SPŠ stavební obor dopravní stavby v Českých Budějovicích. Poté nastoupil na dvouletou základní vojenskou službu. Od roku 1986 je ženatý, s manželkou Zlatou má čtyři dnes dospělé děti a šest vnoučat. Téměř celý svůj profesní život pracuje ve stavebnictví, dvacet let budoval silnice, čtrnáct let staví a opravuje koleje. Jeho koníčkem číslo jedna je historie. Především český středověk. Také miluje přírodu, rád houbaří a zahradničí. Má též rád zvířata, především psy. Doma má dva. Jeho lidskými vzory jsou Tomáš Garrique Masaryk a Mistr Jan Hus.

Jiří Herna

 

Pracoval po celý svůj aktivní život s lidmi, a to v různých oblastech činnosti i různých pozicích. Zajímaly ho zejména problémy, které život lidem přináší, a způsoby, jimiž se lidé s těmito problémy snaží vyrovnávat. Své bohaté praktické poznatky a zkušenosti promítl do několika knih: O životní moudrosti aneb Jak žít s lehkostí a vtipem, Život jako hra i umění, Co nám nejvíce komplikuje život a Myšlenky plné energie. Autorovými dalšími zájmy jsou cizí jazyky, cestování, historie a hudba. 

Josef Hlavička

 

Česká spisovatelka, novinářka a architektka (narozena 30. května 1989 v Praze). V roce 2015 promovala na Fakultě architektury ČVUT v Praze, poté strávila nějaký čas v Londýně, kde pracovala v místním architektonickém ateliéru. Je autorkou čarodějné fantasy trilogie Erilian a historického románu s prvky fantastiky Lvářka. Kromě psaní knih se věnuje architektonické žurnalistice. Miluje tanec, kočky a cestování.

Tereza Janišová

 

Narozen 19. 7. 1940 v Praze. Až do konce války byl t.zv. "ukrývané dítě". V roce 1947 mu zemřel otec na následky vyčerpání, kdy Jana, jeho staršího bratra Pavla a jejich matku zachránil před odchodem do koncentračního tábora. Tím, že otec "arizoval" za války firmu matčiných příbuzných, se Jan stal synem kapitalisty, takže sice složil po maturitě přijímací zkoušky na FAMU, ale přijat nebyl. Pracoval jako pomocný dělník v hutích, poté v dílně na výrobu koleček pro stavební účely, byl laborantem, odsloužil dva roky vojenské základní služby a nastoupil jako metodik v Osvětovém domě v Mladé Boleslavi. Podařilo se mu obelstít komunistického ředitele Osvětového domu, kdy mu předložil k doporučení přihlášku na studium Univerzity Karlovy, fakultu osvěty a novinářství. Doporučení získal, škrtl slovo "Osvěta" a vystudoval dálkově fakultu novinařiny. V té době také natáčel jako kameraman-dopisovatel ČST. V roce 1968 nastoupil jako dramaturg v Krátkém filmu Praha, v t.zv. Zpravodajském filmu, kde se natáčel filmový týdeník. Poměrně brzy byl jmenován režisérem, ačkoliv nesplňoval základní podmínku - nebyl nikdy členem KSČ. Dodnes není členem žádné politické strany ani hnutí. V Krátkém filmu pracoval 23 let, po roce 1989 se vrátil k novinám, spoluzakládal Občanský deník, Telegraf, krátce pracoval v Československé televizi. Byl i šéfredaktorem časopisu Videohobby. Celý život fotografuje (byl členem Svazu výtvarných fotografů), psal do novin a časopisů.

Jan Jelínek

 

(nar. 1949 v Českých Budějovicích) je původní profesí novinář. Literatuře se začal věnovat teprve na přelomu tisíciletí. Jeho poměrně rozmanitá tvorba zahrnuje literaturu faktu (Čekání na stvořitele, Stopy z budoucnosti, Naplněná proroctví), knihy pro děti a mládež (Monika a poklad templářů, Monika a ukradená dýka, Příhody myšáka Mišulína z Myšova) a historické romány (Spiklenci z lásky, Zajatec osudů, Sny umírají s králi, Válka královen, Jed pro kralevice, Proroctví staré vědmy aj.), na něž se v posledních letech specializoval. Věnoval se také odborným publikacím z oboru filumenie a vydal takřka dvě stě titulů s tematikou českého sirkařství. Za historický román Válka královen převzal v roce 2019 cenu Zeyerův hrnek. Společně s manželkou Eliškou (1947-2016) napsal několik úspěšných knižních titulů, mj. Hvězda jménem Baudyš, Konec světa nebude, České Velenice – město, odkud pocházím.

Jaromír Jindra

 

Eliška Jindrová roz. Marešová (1947-2016), rodačka z Českých Velenic, je v historii tohoto pohraničního města jedinou spisovatelkou. Spolupráci s různými časopisy a rozhlasem začala velmi brzy - již v deseti letech. V době středoškolských studií se věnovala poezii a velmi příznivě se o její tvorbě vyjádřil např. básník František Hrubín. Protože se chtěla věnovat žurnalistice, nastoupila v roce 1968 na praxi do krajského deníku (což byl tehdy předpoklad pro podání přihlášky na fakultu žurnalistiky). Pro své politické postoje však byla po nástupu normalizačního vedení KSČ z redakce propuštěna, a třebaže byla bezpartijní, jen s největšími obtížemi našla náhradní zaměstnání v administrativě. Tuto životní etapu zachycuje i její autobiografický román „Upálení Kamila Š.“ K žurnalistice se mohla vrátit teprve po listopadu 1989, kdy nastoupila do nově založeného týdeníku. Později vedla vlastní reklamní agenturu. V té době také psala scénáře komponovaných pořadů a na městských slavnostech v Třeboni uvedla divadelní hru „Poprava Vaňka Bezpalcího“ (2000). Současně začaly vznikat její první knihy, z nichž nejúspěšnějším byl historický román Tajná láska Jakuba Krčína, který vyšel již ve třech vydáních (některé tituly jako třeba Hvězda jménem Baudyš nebo Město, odkud pocházím, napsala společně se svým manželem Jaromírem Jindrou).

Eliška Jindrová  

 

Baví ho psát sci-fi a fantasy, fascinuje ho věda i moderní technologie a rád poznává nová místa kdekoli na světě. Petr Mandík pochází ze severočeského Děčína, většinou se živí psaním a jeho nejnovější kniha, Polepšovna pro čarodějky, vznikla podle úspěšné stejnojmenné mobilní hry, k níž napsal scénář.

Petr Mandík